Pažská Atlantida a utonulý poklad
Pažská Atlantida a utonulý poklad
Když se někdo zmíní o ostrově Pagu, nejdříve vás napadne, že jde o sýr, jehněčí, krajku, sůl a Zrće. Ale pouhých několik minut od nejroztančenější chorvatské pláže známé i jako pártiová destinace se ukrývá zátoka Caska. S těmi několika domky a nezvyklou věží, která tu za dávných časů sloužila k pozorování hejna tuňáků představuje skutečný protiklad k horkým rytmům na Zrći. Na nádherné oblázkově-písčité pláži jediný rytmus určují cvrčci a výhled se otevírá ve směru pažského zálivu a svalnatých skal Velebitu. Ten, kdo se tu ocitne poprvé jen těžko uvěří, že zde před mnoha lety dýchalo město, v němž žilo několik desítek tisíc lidí.
Zátoka ukrývající ve své modři poklad, který by chtěl každý
Za dávných časů byla Cissa bohatá osada, v němž šikovní a schopní obchodníci časem získali velký majetek ve zlatě, klenotech a velkých domech. Velké výdělky udělaly z hodných lidí pyšné boháče, kteří se začali vzdalovat od Boha. Jednoho dne se proto Bůh rozhodl, že Cissu potrestá, a proto do města poslal zvláštního vyslance, anděla, aby se pokusil najít alespoň jednoho spravedlivého, kterého je nutno zachránit před strašlivou smrtí, která zároveň byla hrozbou pro všechny obyvatele. V přestrojení za chudého pocestného bloudil anděl ulicemi Cissi a pozoroval lid, jak si libuje ve zvrhlostech, zhýralosti i neřesti. Prosil je o pomoc a jídlo, ale odvděčili se mu výsměchem i posměchem.
Ještě před svítáním z města odešla i Bona a s prvními slunečními paprsky, které ozářily vznešené paláce, se země začala třást, vítr řádil jako zběsilý a moře pro množství pěny i vln začalo také zuřit.
Za silné bouřky se na obloze zablesklo světlo a z černých mraků na Cissu se zřítila ohromná plamenná koule. Honosné domy, drahé šatstvo, zářící drahokamy i zlato, vše to utonulo v moři za pouhých několik minut.