Mír a klid v Rijece střeží Trsatský drak

Photo: Valter Stojšić / TZ Rijeka

Pokud v Rijece hledáte čtvrť s nejkrásnějším výhledem na město, pak je to definitivně Trsat. Nevelký poklidný vesmír umístěný na kopci nad kvarnerskou kráskou nabízí dokonalé výjevy z města v údolí, na moře prostírající se do nekonečna a ostrovy, které se vystavují slunci. Procházka kouzelnými ulicemi vás brzy přivede k Trsatské tvrzi, což je snad nejstarší fortifikační stavba v Chorvatském přímoří, která svědomitě bdí nad Rijekou ještě z římských dob. Ve stínu hradební věže se vám pohled zastaví na stavbu podobající se římskému chrámu s nadpisem „Klid hrdinů“. Jde o mauzoleum rodiny Nugent, která před několika sty lety byla majitelkou hradu, jehož vstup hlídají dvě bytosti s rozšířenými křídly.

Photo: Ivo Biočina

Jde o mytické bytosti s hlavou kohouta, tělem draka a s ocasem zmije. V ústním podání jsou známí jako trsatští draci. V četných legendách jsou draci a bazilišci představování jako zlé šelmy, které vyvolávají strach a hrůzu mezi lidmi, ale příběh o trsatském drakovi je zcela jiný.

Příběh o drakovi s dobrým srdcem, který si přespříliš zvykl na lidi

Před mnoha lety v jeskyni nad Trsatem žil drak, který kamarádil s lidmi, ale byl zlý vůči těm, kteří chtěli škodit jeho městu. Každého dne měla tato obrovitá bytost stejný rituál. Vyšel z jeskyně, podíval se na město, které se teprve probouzelo ze snů a spokojeně si protáhnul křídla. Poté se zahleděl na hladkou hladinu moře, kde se v tajemných hloubkách Kvarnerského zálivu ukrývala jeho největší soupeřka - obří chobotnice.

Jednou z rána, na Mrtvém kanálu si drak povšiml holčičky, jak sedí a pilně na papír kreslí lodičky. Trsatský hlídač pozorně sledoval mořskou hladinu, jestli náhodou neuvidí chobotnici. Jeho úzkost o dítě přerušil příchod starosty města, otce dívenky.

Dívenka byla smutná, protože obrázek nedokončila, ale mírný otcův hlas jí slíbil, že obrázek může dokončit příštího dne. Ale tento rozhovor slyšela i chobotnice, která se dozvěděla, že dívenka bude opět sama na břehu. Druhého dne z rána starostova dceruška si bezstarostně sedla u břehu a když si vzala papír začala dodělávat obrázek. Mazaná chobotnice se k ní přiblížila a bleskurychle ji chapadly chytila za nohu. Ale drak již byl připraven. V mžiku se objevil na břehu a začal zachraňovat dívenku.

Chobotnice jej křečovitě pokoušela chapadly chytit za křídla, ale přitom dítě upustila na břeh. Teprve poté začal boj dvou příšer na život a smrt. Drak chrlil oheň ve směru obrovité chobotnice, která musela stáhnout svá chapadla. Poté ji ostrými drápy chňapl, roztočil a hodil až k městu Grobnik, kde skončila v rybárně.

Následujícího dne se dívenka vypravila ve směru jeskyně, aby z vděčnosti darovala drakovi svou kresbu, ale ten tam nebyl. Trsatský zachránce odletěl, když pochopil, že se příliš sblížil s lidmi. Ale otec dívenky si vzpomněl, jak zachovat vzpomínku na statečnou bytost, která mu zachránila dcerku. Na Trsatu nechal postavit dvě bronzové sochy, které dodnes střeží klid a mír v Rijece.