Kamenný svatební průvod - symbol veliké lásky a matčina prokletí

Kamenný svatební průvod - symbol veliké lásky a matčina prokletí

Zelená duše Záhřebu - Medvednica má více než 70 označených alpinistických stezek. Její mírnější svahy jsou obráceny ve směru hlavního města Chorvatska a je mezi výletníky populárnější, jelikož ti si ponejvíce o víkendu z výšky užívají pohledu na vzdálenou městskou vřavu. Druhá strana nevelkého pohoří Medvednice je otočena ve směru Chorvatského záhoří a je mnohem příkřejší, nezdolatelnější a proto i intimnější.

 

Jednou z nejznámějších lokalit v této části pohoří je tzv. kamenný svatební průvod, což je skupina dolomitových skal připomínající zkamenělé lidi. K vrcholku Kamenný svatební průvod vede několik stezek a po přibližně dvouhodinové procházce si nahodilý poutník u nedaleké alpinistické boudy může vychutnat i výhled na kouzelné vísky Chorvatského záhoří i na Samoborské pohoří a pahorkatinu Žumberak v dálce.

 

Jak matka proměnila syna v kámen kvůli lásce vůči chudé dívce

 

Kamenný svatební průvod si získal své pojmenování podle legendy, kterou ve svých povídkách popsal i nejvlivnější chorvatský spisovatel XIX. stol. August Šenoa, jehož pomník uvidíte, jestliže se ke Kamennému svatebnímu průvodu dáte po stezce nad osadou Jablanovec.

Podle lidového ústního podání kdysi dávno na horských úbočích Medvednice žil mlynář, mlynářka a jejich syn jedináček. Byli to pracovití lidé, kteří měli z mlynaření dobrý výdělek. Mlynář byl šťastný, protože takto synu zajistil budoucnost, zatímco mlynářka si přála jen to, aby dostala snachu pěknou, veselou a bohatou, jakým byl i její jedináček.

 

Čas plynul, ale syn byl stále ještě sám a proto si mlynářka dělala starosti zda jej netrápí nějaké potíže. Ve snaze připomenout mu svatbu začala jmenovat dívky, které by mohly být jeho ženou. Mladík trpělivě poslouchal a poté se přiznal k lásce silnější nežli je sám život vůči mladé a krásné Janje. Když mlynářka uslyšela kdo je vyvolená jejího syna, velmi se rozzuřila, jelikož Janja byla chudá dívka, zatímco matka pro svého jedináčka měla již vyhlédnutou nevěstu z bohatých rodin. Hádku přerušil mlynář, který řekl synovi, aby si vzal tu dívku, která mu přirostla k srdci.

 

V den svatební hostiny mlynářka samým vztekem zůstala doma a když uslyšela zvony na kostele, které ohlašovaly svatební obřad, proklela svatební veselí větou, kterou si zapsal i August Šenoa: Prokletá družino z těchto skal, Kamenem se staň! V tom okamžiku se zvedla bouře a uprostřed vesnice zasvištěla střela, která proměnila v kámen mlynáře, syna, snachu a všechny svatebčany.

 

Kamenné sochy dodnes stojí na stejném místě a za bouřlivých nocí je obchází žena v bílém, která s pláčem naříká: Když je to láska, není to hřích...