Croatian Long Distance Trail

Croatian Long Distance Trail

Národní scénická turistická stezka

Poznej Chorvatsko osobně

Spousta zemí má své národní a populární turistické trasy, které byly vybudovány pro ty, kdo touží po aktivním životě, sebepoznání a opuštění komfortní zóny. Pomáhají lidem rozšiřovat vlastní obzory a získávat zkušenosti, aby se – jednoduše řečeno – stali ještě lepším lidmi. Jednou z nejznámějších tras tohoto typu je patrně španělská El Camino. V USA jsou trasy Appalachian Trail či Pacific Crest Trail, na nichž lidé již desítky let pracují sami na sobě při několikaměsíčních túrách. Trasa Croatian Long Distance Trail (CLDT) byl vybudována z totožných důvodů – aby lidé měli možnost strávit určitý čas v objetí přírody, na cestě, nenáročným pohybem, a to vše pro vlastní dobro. Trasa Croatian Long Distance Trail byla založena v roce 2017 poté, co první Chorvat absolvoval Pacific Crest Trail. Okamžitě vzniklo sdružení Long Distance Trail Chorvatsko. Celé dva roky trvalo, než se celá trasa zkompletovala, a dalších šest měsíců probíhal sběr všech důležitých dat. Výsledkem je Croatian Long Distance Trail: národní scénická trasa pro pěší turistiku. Je dlouhá 2 109 km a po celé své délce se snaží co nejvíce vyhýbat asfaltovým komunikacím a soustředí se na horské stezky či polní a nezpevněné cesty. Trasa začíná v Iloku, na nejvýchodnějším místě Chorvatska, pokračuje k nejsevernějšímu bodu, obci Sveti Martin na Muri, odtud k nejzápadnější obci Savudrija, a svou cestu zakončuje v nejjižnějším bodě Chorvatska na poloostrově Prevlaka.

 
CLDT se dělí na tři velké sekce, respektive devět podsekcí:
 
CLDT sections
Nikola Horvat

Sekce A
Ilok – Sveti Martin na Muri (576 km)

A1 – Ilok – Našice (245 km)

Tato podsekce je rovinatá s minimem stoupání. Úchvatné jsou všudypřítomné zlaté lány a venkovské prostředí, stejně jako místní delikatesy. Je ideální pro nabrání sil a zlepšení kondice, není fyzicky moc náročná, ale je potřeba dobře zvolit roční období, abyste se vyhnuli pochodu za letních veder. Tato část CLDT vede přes vesnice a města, proto není nutné mít v batohu velké zásoby jídla, což je rozhodně výhoda pro turisty, kteří s dálkovými pochody teprve začínají a nejsou zvyklí na těžká zavazadla. Kromě Iloku a Našic se seznámíte s městy či obcemi Bapska, Lovas, Vukovar, Osijek, Beli Manastir, Belišće/Valpovo a dalšími malebnými vesničkami a jejich milými obyvateli. Kromě toho se setkáte i s významnými lokalitami, jako jsou povodí Dunaje, památník Ovčara, zámek Eltz, močál Kopački Rit atd. Při průměrné denní zátěži 25 km můžete tuto část dálkové trasy zdolat zhruba za deset dní.

CLDT
Nikola Horvat
Valpovo
A2 – Našice – Daruvar (94,5 km)

Papuk je první pohoří, kterým CLDT prochází, a to právě v této podsekci. Našice jsou ideálním místem pro to se kvalitně posilnit, než se vydáte do hornatých částí pochodu. Nekonečné lesy a jejich fauna, čerstvý vzduch a studená voda, to jsou jen některé z důvodů, proč je tato podsekce tak atraktivní. Papuk není nijak vysoké pohoří, ale přesto je dostatečně náročné, abyste se na něm zapotili. Horské stezky jsou zde poměrně dobře udržované a orientaci ulehčuje kvalitní značení. Průměrný chodec na překonání tohoto krátkého úseku potřebuje čtyři dny.

CLDT - Papuk
Nikola Horvat
Papuk
A3 – Daruvar – Sveti Martin na Muri (236,5 km)

Z jednoho pohoří na druhé – z Papuku na Bilogoru, a hned odtud na třetí – Kalnik. Tři horské perly, které turistům nabízí exkurz do pravé duše vnitrozemského Chorvatska. Hory jsou to podobné, a přesto rozmanité – každá má své kouzlo. Trasa podsekce A3 se klikatí mezi městy Virovitica, Koprivnica a Ludbreg, jenž podle legendy leží přesně uprostřed světa, a Prelog. Podráví a Mezimuří jsou kulturně i gastronomicky obzvláště bohaté kraje, což si za pochodu budete moci ověřit z první ruky. Tato podsekce končí v nejsevernějším bodě Chorvatska, jímž je město Sveti Martin na Muri. Je také nejtěžším soustem sekce A, a to díky Kalniku, jehož cesty jsou poměrně strmé. Jakmile však Kalnik jednou zdoláte, zaplaví vás bezbřehý pocit uspokojení. Průměrný chodec tuto podsekci absolvuje zhruba za deset dní.

Nikola Horvat

Sekce B
Sveti Martin na Muri – Savudrija (565,5 km)

B1 – Sveti Martin na Muri – Sljeme (179 km)

Z nejsevernějšího bodu Chorvatska pokračuje pěší trasa na jih přes Mezimuří, kolem Čakovce – někdejšího sídelního města šlechtického rodu Zrinských – a směřuje k Varaždínu. Odtud přes pohoří Ravna gora dojdete k zámku Trakošćan a posléze kouzelným Záhořím k pohořím Strahinjčica a Ivanščica, které jsou dominantou kraje a jeho zelenými klenoty. Po jejich zdolání projdete široko daleko známými vinohrady, které vás budou doprovázet až k záhřebskému ráji – pohoří Medvednica, respektive na jeho nejvyšší vrchol Sljeme. Tato část trasy je trochu obtížná, ale cestu vám ulehčí fakt, že neustále prochází obydlenými místy, kde se můžete osvěžit. Průměrný chodec ji zdolá za týden.

CLDT - Ravna gora, Zagorje
Nikola Horvat
Ravna gora, Zagorje
B2 – Sljeme – Klana (278 km)

Kromě Záhřebu, do nějž se můžete dostat i autobusovou linkou a sami se tak přesvědčit o tom, proč je právě on hlavním městem Chorvatska, se z Medvednice dostanete do malebného Samoboru, kde můžete ochutnat samoborské speciality: greblicu (koláč z tenkého těsta) a kremšnitu (krémový řez). O krásách pohoří Samoborsko gorje a Žumberak se není třeba rozvláčně vyjadřovat, neboť hory samotné jsou dostatečnou zárukou kvality. Z Žumberaku se přechází přes Severin na Kupi do oblasti Gorski kotar, kde si můžete užívat pochod hustými lesy plnými divokých zvířat, zastavit se ochutnat místní speciality. Ti šťastnější možná potkají i nějakého toho zajímavého živočicha. Tato podsekce také prochází prvním ze tří národních parků na trase – Národním parkem Risnjak. Množství lesů, které skýtají stín, je důvodem, proč je tato část trasy vhodná i v době letních veder, ale zapotíte se díky vysoké nadmořské výšce. Průměrný chodec trasu B2 absolvuje za 12 dní.

CLDT - blizu Hahlića
Nikola Horvat
Obruč
B3 – Klana – Savudrija (108,5 km)

Istrie je krásná i z auta, ale neobyčejné zážitky skýtá právě pěším turistům. Trasa tu vede istrijskou horskou cestou až do nejzápadnějšího bodu Chorvatska – obce Savudrija, kde chodci na CLDT poprvé spatří moře. Tato podsekce možná není tak náročná na kondici, ale kvůli vedrům představuje větší výzvu. Na rozdíl od Papuku je lepší sem přijet spíš na jaře, pokud nehodláte projít celou trasu najednou. Průměrný chodec ji zdolá za čtyři dny.

Nikola Horvat

Sekce C
Savudrija – Prevlaka (967,5 km)

C1 – Savudrija – Zavižan (322,5 km)

Ze Savudrije trasa vede kolem Umagu a stezkami pro pěší do Pazinu a Rabace, odkud stoupá na pohoří Učka. Po cestě potkáte v krajině rozesetá malebná městečka, jako jsou Motovun nebo Grožnjan. Spatříte-li je zalité ranním sluncem, jak vystupují z mlh v údolí jako kouzelné zámky, budete na tyto obrazy vzpomínat ještě mnoho let poté, co se vrátíte z dálkových pochodů na CLDT. Z Učky trasa pokračuje kolem Rijeky a přes pohoří Bjelolasica stoupá na Zavižan, respektive k jeho známé horské chatě a meteorologické stanici. Je to rozhodně náročná část trasy, na níž se vstupuje do opravdových hor, kde je potřeba být opatrný kvůli měnícímu se počasí i nedostatku vody. Průměrný chodec ji zdolá za 14 dní.

CLDT - Motovun
Nikola Horvat
Motovun
C2 – Zavižan – Sinjal (227 km)

Premužićova stezka je kulturní stezkou chorvatských hor a projít se po ní není jen zážitek, ale také povinnost. Klikatí se mezi nejkrásnějšími zákoutími mytického pohoří Velebit, kde se nachází druhý národní park v pořadí – Národní park Severní Velebit. Po něm přijde na řadu Národní park Paklenica, který před turisty staví nové výzvy. Tato část trasy je poměrně náročná – je zde méně vody i méně míst, kde je možné se občerstvit a nabrat zásoby, a je potřeba být také trochu zdatnější. Je ovšem velice atraktivní, pokud jde o bohatství zážitků, které nabízí, mezi něž patří i skutečnost, že končí na nejvyšší hoře Chorvatska – Sinjalu (1 830 m). Nezkušení turisté by touto podsekcí rozhodně neměli začínat, existují dobré důvody, proč nese označení C2. Průměrný chodec ji zdolá za 10 dní.

CLDT - Biokovo
Nikola Horvat
Biokovo
C3 – Sinjal – Prevlaka (418 km)

Z nejvyššího vrcholu Chorvatska trasa pokračuje směrem ke Kninu a dále přes pohoří Svilaja, Mali Kozjak a Mosor, odkud klesá k Omiši. Pohoří Omiška Dinara je předehrou k Biokovu, které je pro turisty skutečnou výzvou, ale vše jim vynahrazuje dech beroucími výhledy. Trasa vás přes Biokovo zavede k městu Ploče, respektive k ústí řeky Neretvy do moře, odkud pokračuje na Pelješac, vinařský kraj plný historie. Konec CLDT je rezervován pro Dubrovník, respektive vrchol Srđ, který nad městem drží stráž. Krásné zážitky jsou zaručeny. Svůj konec má CLDT v nejjižnějším bodě Chorvatska – na poloostrově Prevlaka, 2 109 km od výchozího bodu. Poslední část trasy průměrný chodec zvládne za 20 dní, celou trasu CLDT pak za rovných 100 dní.

 

Více informací o této trase najdete na www.cldt.hr